První jednání: Pohřeb Ronnie Pilgrima – zimní ráno na hřbitově
Rytmy života
Předehra
Stříbrná šňůra
"Vidíš mě pořád i tady?"
(Stříbrná šňůra leží na zemi)
"A tak jsem po smrti" říká si mladík
už definitivně přežitej (a zpátky to nevezmeš).
Mý kámoši už stojej v řadě jako jeden muž,
i když je taxíky
Pozdě přivezly.
Na Fulham Road byl nával
V Pašijový hře rozhostil se klid
Mám pocit takový záře, jak je v momentu po všem
Vědomostma všemožnejma zatíženej
Ale i špatnostma, který pátá přes devátou
Jak pěst na oko sem pasujou a ze Hry Pašijový zněj
Všechny ty starý známý refrény se tu tlačej,
jen jiný pořadí maj
Melodie se ve sladkým nesouzvuku rozpadaj
Na Fulham Road byl nával
O překot do Věčný Pašijový hry
Kdo mi to přichází štěstí přát?
Spad sem sladce navoněnej anděl.
Položila hlavu na mou nevíru a koupala mě ve svým věčným úsměvu
Zavyju a přes písčinu kráčím, vede mě parta
gentlemanů v kůži vázanejch
NIKDO (ale někdo se najít musí)
Uklidňující melodie
Druhé jednání: Paměťová banka – malý, ale pohodlný sál s filmovým plátnem – následujícího rána
Paměťová banka
Napříč ledovou pustinou tváře z šera se usmívaj
Protáhni se, už se cejtíš fajn?
Tak tradá do promítacího sálu
Všude jsme měli kamery
Máme tě natočenýho – jseš ve hře
Tady tvý číslo máme
(ideální k identifikaci každýho jednoho)
Svůj život investuj do banky paměťový,
Úroky naše budou
A tímto ti děkujeme
Zmrzlinářka si čůrá do kalhotek, když tě
sleduje v tý Pašijový hře
Přeber si cenu za okamžitou rozkoš
Kapitáne kriketovýho mančaftu
Co veřejně řečnit může za každýho počasí
S rytířským titulem od královny
Uklidňující melodie
Nejlepší kámoši
Teplo tvý ruky ani nestačilo vystydnout
Na telefonech tvejch nejlepších kámošů
Ve článku na titulní straně je jeden řádek
13 koní, který neuspěli
Vlez si pod svůj starej deštník
Má nahoře tu děsnou díru v plátně?
Ale déšť se tam dostane jen zřídka,
A slunce tě nikdy na pokoji nenechá, nenechá
Nenechá, nenechá, nenechá
Nepřímá kritika
Rád ses koukal černobíle, ale teď tě premiéra čeká
Pašijová hra, tam všecko je to, zkazí ti náhled dosavadní
Pověz, jak se dělá dítě, jak se žena pokládá
Proč starej pes smutkem vyje
A neposkvrněná panenskost tvojí sestry
mizí v dáli na kostnatejch zádech mladýho
koně jménem George, kterej se jí
zákeřně vloudil do zkoušení ze zeměpisu.
Zkoušející tělo zkoušelo její tělo
Aktére přízemní soutěže o vysokou kvalitu, řekni nám názor
Mrkni do poznámek na manžetě, protože
tvoje paměť na to nemá
Pověz, jak se dítě chválí, jak žena odkvétá.
Proč starý psi šílenstvím vyjou
Trochu tam a trochu tady, jenom tak si dáte rady
A teď jsi přišel o kůži či o dvě, jsi tu pro nás, a my pro tebe
Šatna je hned vzadu. Máme tě nahranýho. Jsi ve hře.
Jaký to je, ve hře bejt?
Jaký to je, hru hrát?
Jaký to je, hrou bejt?
Člověče umučenej znovu vstaň, my tě
nezakřížkujem
Jako syna tě milujem, o tom pochyb není
Tak pověz - jsi to ty, kdo nás bavit má?
Nebo my jsme tady kvůli slávě, kvůli
příběhu, kvůli krvavýmu uspokojení
Až ti řeknem, jak strašně ohavnej doopravdy jsi?
Na Fulham Road byl nával
V Pašijový hře rozhostil se klid
Lesní tanec č. 1
Příběh zajíce, který ztratil brýle
(text Jeffrey Hammond Hammond)
Toto je příběh zajíce, který ztratil brýle.
Výr rád tiše odpočíval, když se nikdo nedíval.
Jednoho dne seděl na větvi
a překvapila ho Klokanice, která
znenadání proběhla kolem.
Na tom by nebylo nic zvláštního, ale když
Výr zaslechl Klokanici jak si pro sebe
šeptá: "Zajíc ztratil brýle", začal se podivovat.
Vzápětí se zpoza oblak vynořil měsíc, a hle,
v trávě se povaloval zajíc. V potoce, co
tekl trávou, Mlok. A na větvičce keře
obkročmo seděla Včela.
Zdánlivě nehybný, třásl se zajíc rozčilením,
neboť bez brýlí byl zcela bezmocný.
Kde jsou jeho brýle? Ukradl je někdo? Nebo
je někam založil? Co si má počít?
Včela chtěla pomoci, a v domnění, že má
řešení, začala:
"Nejspíš sis je spletl s mrkví a snědl je."
"Ne!" přerušil ji Výr, jenž byl moudrý.
"Mám dobrý zrak, vhled i předvídavost. Jak
by se tak inteligentní zajíc mohl
dopustit tak hloupé chyby?"
Ale jinak jen seděl na plotě a kabonil se.
Klokanice byla z takových řečí nepříčetná.
Považovala se za zdaleka nejinteligentnější ze všech.
Byla jejich vůdce, jejich guru. A měla odpověď:
"Zajíci, musíš jít a vyhledat optika."
Ale pak jí došlo, že Zajíc je bez brýlý zcela bezmocný.
A tak Klokanice důrazně prohlásila, "Nemůžu
poslat Zajíce nic hledat!"
"Můžeš, guru, můžeš!" křičel Mlok.
"Můžeš ho poslat s Výrem."
Jenže Výr už šel spát.
Mlok věděl příliš mnoho, aby se nechal
takovou maličkostí zastavit.
"Můžeš si ho vzít do vaku."
Ale běda, Zajíc byl moc velký a Klokanici se
do vaku nevešel.
Zajíci bylo po celou tu dobu jasné, že ostatní
o brýlích nic nevědí.
Pokud jde o jejich lákavé nápady, Zajíci byly
ukradené.
Ztracené brýle byly jeho věc.
A kromě toho, měl ještě jedny.
Ještě jedny.
Třetí jednání: Kancelář pana B. Úžka & Syna – o dva dny později
Lesní tanec č. 2
Ať se propadnu
Spíme u nehasnoucí díry ve dveřích
V koutku jíme, jen s podlahou si povídáme
Šidíme pavouky, co přicházej "Prosím" říct
(slušně). V kolenou se prohýbaj
No, to ať se teda propadnu
Starý pánové si povídaj o tom, jak mladý byli
O ztracenejch dámách, o synech nehodnejch
Okrajkovaný hejskové si libujou
(s kamarádama)
Jednoduchý jak pravda, na obou koncích
svázaný
No, to ať se teda propadnu
Voňavá věžička katedrály hlavou dolů míří
Modlíme se za duše v Kentish Town
Bohové decentně mlčej, když kolem plujou
Přejou nám štěstí – zlatý voči!
Bože věků, Pane Času, mý je přece právo,
právo na omyl
No to ať se teda propadnu
Zajíček panáček - rozsévač nový pokolení zplodil
Poutníků co po lásce hladověj (nemusej tělo živit)
Ukaž mi dalšího dobráka, a už tě asi vyprovodím
Poslední chorál se zpívá, a ďábel si "Ještě" žádá
Ukaž mi vandráka, ten řetězu článek nejslabší
já hodím mu bůra, ať koupí si pití, co hrdlo ráčí
Ať z toho na kolena padne,
Štěstí ho opustí, smůla mu v patách bude.
Podám ti flašku, a sám si to zkus.
Hrdina v ráži ze všech svých válek vítězně kráčí,
Jen vzpomínky zůstaly, co z pórů mu čiší.
Ať k večírku přidá se, do zábavy naskočí
Zatímco bomba v jeho kapse slunce sfoukne.
Teda, jsem rozhodně pro odchod, následkem čehož
Jsem dotaz nadhodil, jestli už náhodou na řadě nejsem
V tom opuštěným ráji, co "Peklo" si říká
Kde nikdo nic nemá, a nic není v pohodě, myšleno pitomý
Vezmi lože svý a z těch smutnejch úsměvů povstaň
Svou nenávist mě počastuj a žij, jak to jen milující pohan umí
Předehra dohlížitele
Barvy nemám žádný, ani tmavý, ani světlý,
rudou, bílou ani modrou
Chladnej je dotek můj (mrazí)
Volals mě jménem – já jsem tvůj dohlížitel
Mám rozkaz hlídat tu naší kouli mizernou
V nemilost uvrženej, zařídit slunce nebo déšť vyzývaj mě
Občas i zrno vyroste za mýho dohledu
Z místa mnohem lepšího jsme sem s mejma andělama padli
Nabízím lidem službičku, jak zachovat si tvář
Tak teď jsi tady, a můžeš taky obdivovat
Všechny ty, který život víc než nudný usmíření baví
Legendy rodily se kolem světel tajemnejch
co na nebi je vidíš (záblesky)
To sem si přitom jen já vajgla zapálil a pak
v mžiku zmizel
Připoj se k vášnivejm hrám kolem májky v tanci
(primitivnímu rituálu) (to je špatně)
Volal’s mě jménem – já jsem tvůj dohlížitel
Jednání čtvrté: přijímací pokoj Maguse Perdé o půlnoci
Útěk od Lucifera
Zdrhnu tomu ledovýmu Luciferovi. Teda to
hroznej je týpek!
To byla sakra chyba! Z polštáře jsem mu ani pírko nesebral
Tohle je nekonečná potíž – nejsem hodnej, ani zlej
Svatozáře bych pro rohy se vzdal, a rohů pak
zas pro tu čapku co jsem měl
Já jenom dýchám. Zato na stropě, tam žije to
Mouchy tam vidím klidně spát
Pravou ruku ve tmě vzteky si kroutím
Dal bych dva nebo tři dny
Za jeden kdysi úplně bezvýznamnej den
Jak rád bych psem byl, co na nesprávnej
štěká strom
Jsme sice všichni spasený, ale v hrobě dlíme
Takže se tam na čaji o pátý uvidíme
Je na čase se probudit –
kuchařka už vodu vaří a dává novej cheba píct
Vyzvedněte mě, včera už pozdě bylo
Nechci jedinej moment ztratit
Támhle je vlak, kterým jsem přijel
Na perónu ještě moje starý boty jsou
Přednosta zvonem řinčí
Píšťalky hvizd, a praporek letí
I maličkost známá potěší (Nebo se to stává)
Všem vám moc děkuju
Za vaše přivítání
Zůstal bych, ale právě mi odpadly křídla
10.08 Do Paddingtonu
Magus Perdé
Buď pozdraven, Synu králů, udělej gesto
nesmrtelný
Drž palce na obloze těm, co právě maj BEJT
I já tu čekám v písku opuštěnej
Pošli svý sladký zaklínadlo na zem i na moře
Služebníku boží, ze řetězu ruku sundej
Dej průchod přáním mejm, bouřku rozpoutej,
Déšť - to oni tu maj taky BEJT
Tady jsem já (do života putující)
Pevný jsou chodidla, co po ostří nože šlapou
Rozetni kruh, napni šňůru, ďábla zavolej
Přiveď bohy i s jejich ohněm
Ten střet si vychutnej
Pasažéři u přívozu na zrození čekaj
Dej znovu v sázku života píseň dlouhou, na polnici trub
Zvířata v řadě před vstupem na pobřeží stojej
Vdechujou věčnej oheň, co věků bránu střeží.
Člověče – synu člověka – plamen života věčnýho
znovu si kup
(dýchat se musí – a v dechu je bolest žití skrytá): živej BEJT!
Jsem tady! Pryč kámen odvalte
Z temnoty do světla dne
Epilog
Na Fulham Road byl nával
O překot do Věčný Pašijový hry
Pozn. překl.:
Pašijové hry (neboli hry vášní) = nebohoslužebná divadelní dramata, zobrazující život Ježíše Krista (zejména ukřižování, smrt a zmrtvýchvstání). Byla populární v 15. století, před nástupem renesance, a někdy jejich provedení trvalo až tři dny.
"Pašijová hra je představou o tom, co se může dít poté, co zemřete, a myšlenkou, že nejde jen o jakési přidělení do pomyslného nebe či pekla, ale že člověk má stále šanci výběru, stále se musí dostávat na další úrovně posmrtných možností, víte, stále jste schopni si vybrat a udělat to či ono ve své posmrtné zkušenosti - v téhle filosofii je trochu buddhismu, myslím. Prostě o tom to je, ale záměrně vyjádřeno dost abstraktními výrazy a spoustou slovní obrazotvornosti. Tu jsem tam chtěl, protože jsem si přál, aby lidé poslouchali a dělali si své vlastní závěry o tom, co říkám, nebo co asi říkám." IA
První, druhé, třetí, čtvrté jednání = pro lepší pochopení tohoto složitého textu jsou uvedeny názvy částí skladby (včetně instrumentálních) tak, jak byly uvedeny na původních promo kopiích a nově i názvy jednání z "divadelního programu".
Stříbrná šňůra je esoterický termín, vlákno, spojující astrální a fyzické tělo člověka.
Duše má za úkol sbírat zkušenosti a po smrti, kdy se stříbrná šňůra přeruší, Duše pokračuje "zabalena" v astrálním těle dál ve své cestě. Při tzv. "astrálním cestování" za života také dochází ke krátkodobému odpojení, ale stříbrná šňůra zůstává neporušená.
Parta gentlemanů v kůži vázanejch je pravděpodobně Bible
Slunce tě nikdy na pokoji nenechá - pravděpodobně myšlen bulvární anglický plátek Sun
Ukaž mi vandráka - v anglickém originále "gypsy" s malým "g" neznamená Cikána jako člena etnika, ale spíše osobu s nomádským způsobem života
Vezmi lože své - citace z Evangelia podle Jana, kap. 5.8: "Dí jemu Ježíš: Vstaň, vezmi lože své a choď".
Magus Perdé - předmět sporů vykladačů díla IA. S největší pravděpodobností výraz znamená "Kněz povolaný Bohem". Výzva, aby "sundal ruku ze řetězu" může navazovat na protináboženskou rétoriku Aqualunga. Kněží Anglikánské či Katolické církve neuznávají reinkarnaci, o které samozřejmě tato část Pašijové hry pojednává.