Ahoj Tullisti a Tullinky :-),

Díky za posílané informace o dění kolem naší všemi milované kapely. Přeju vám mnoho zdraví štěstí a úspěchů v tomto jubiljením roce prvního koncertu Jethro v Marquee Clubu. Budu se moc těšit na Loket.

Nikdy jsem moc významně nepřispěl do emailového ruchu Fan klubu, některé nově zjevené se zprávy mi nedaly se trochu zamyslet nad děním v kapele Jethro Tull. Jen bych se podělil o svých pár vnitřních pocitů, třeba se někoho dotknu, třeba někdo bude i souhlasit. Doufám, že to nebudou nicneříkající pindy. :-)

Za 1) bohužel se vžil názor, že Jethro Tull = Ian Anderson "himself"
Souhlasím s tím, že pan Mistr je hudební génius 20. století. Nicméně především v prvních 10 letech existence kapely by pravděpodobně bez svých kapelních souputníků velké slávy nedosáhl. Třeba by byl lokálně známý skladatel, ale nejspíš by se o něm nevědělo dál než kam sahají "bílé útesy Doverské". :-)

Za 2) když už je postavení Mistra v kapele natolik šéfovské, do zákulisních vnitřních dějů těžko někdo vidíme.
Když jukneme do historie: Pár lidí odešlo z kapely dobrovolně (Mick Abrahams, Clive Bunker, Dave Pegg, Jeffrey 2xHammond), měli své důvody a nebyli odejiti Ianem. Každý nějak přispěl a přispěl významně. John Glascock bohužel zemřel mladý - považuju ho za NEJlepšího basáka v celé historii kapely. Většina členů však byla násilně odejita (Barry Barlow, John Evans, dnes Dee Palmerová (nemůžu si pomoct nenapsat jeho/í nynější jméno), Glenn Cornick atd.). Všichni byli vynikající hudebníci, bez přispění Dee Palmerové by nejspíš aranže některých setsakra těžkých skladeb typu Passion Play počínaje a konče Dark Ages takto nevypadaly. Má vystudovanou Královskou konzervatoř a tak přispěl(a) významně do kapely. Přesto v roce 1980 přišel velký třesk, čistka a následující album "A" mně osobně přijde být dost slabé.

Za 3) Ian se chce obklopovat mladšími lidmi.
Když například kouknem do paralelních jevů. Měl jsem čest vícekrát sedět u piva s jiným Mistrem - Radimem Hladíkem. Vystupoval jsem s kapelou Atomic Blues Band, se kterou jsem před rokem a půl hrál na festivalu v Žampachu. A nějak se stalo, že jsme seděli u jednoho stolu s Blue Effectem. Pan Hladík mi na otázku "Proč je nynější Effect složen z těchto lidí?" odpověděl: "No víš, jasný je, že bych rád hrál se svými spoluhráči z dávných dob, ale prostě já chci něco novýho. Prostě novej Blue Effect a toho nedosáhnu, když nebudu mít v kapele mladou krev." A myslím, že to je důvod proč jsou někteří členové Jethro "vyměňováni". Andy Giddings je nejlepší muzikant Jethro posledních sestav. Přesto byl odejit. Jeho přání k Vánocům a do roku 08 mě zarmoutilo a v podstatě do té doby mě nenapadlo, že již v JT nehraje. Jonathan Noyce ten samej případ.

Co z toho plyne? Nejspíš se nemůžeme na pana Mistra zlobit. Nemáme na to právo, a musíme se smířit s tím, že Jethro Tull už nikdy nebudou znít jako v roce 75 například. Už nebudou znít jako v roce 69. Možná že budou znít jako v roce 95 a přesto i o tomto roce pochybuju. Vývoj jde dál a nejspíš těžko uslyšíme něco převratnýho z dílny JT. Přesto pana Mistra a kapelu budem milovat, protože je to něco naprosto výjimečnýho v historii moderní hudby.

A poslední zpráva: nechci mluvit za kluky z kapely, ale rád bych s Veverkama tuto zimu (a asi nejspíš na jaře) vylezl na pódium a zahrál. Doufám, že to bude moc fajn, určitě dáme vědět.