Skotskem po stopách Iana Andersona

V září roku 2000, tedy před 3 lety, jsem se vydal s kamarádem Mirkem na cestu po severozápadě Skotska. Kromě jiného jsem měl v úmyslu putovat po místech, známých z textů a mimohudebních aktivit Iana Andersona. Zde vám nyní, i když s jistým zpožděním, předkládám výsledek této "studijní" cesty.

1) Dun Ringill
Začněme místem, o němž Anderson na albu Stormwatch ze září 1979 zpívá:

Dun Ringill je malá pevnůstka na břehu zálivu Loch Slapin na ostrově Skye. Je daleko od nejbližšího osídlení, trůní na okraji útesu a moře skutečně "chňape" po jejím úpatí. Nevypadá vůbec jako krásný romantický počitačový obrázek Anguse McIntyre z Internetu, ale má tajemnost polozbořené stavby z doby železné. Dokonce trochu víc připomíná nějakou mohylu, než pevnost. Jde však skutečně o někdejší sídlo vůdce klanu Mackinnon.
Z největšího města Skye Broadfordu jsme jeli směrem na Elgol. Cesta se klikatí opuštěnou krajinou. V Kilmarie odbočujeme vlevo směrem ke starému hřbitovu. Zde parkujeme a přecházíme po lávce blízký potok. Pokračujeme po stezce podél pobřeží. Asi po pěti stech metrech objevujeme Dun Ringill. Už od roku 1979, kdy mě skladba poprvé uchvátila, jsem toto místo chtěl navštívit. Až o deset let později se ze snu stala reálná šance. A až o dalších deset let později jsem tuto touhu naplnil. V hlavě mi zněla Ianova píseň, a scenérie jí dokonale odpovídala. Vybavil jsem si i klip z videa Slipstream, zdá se, že byl skutečně pořízen zde. Nadšeně fotím Dun Ringill ze všech stran.
Stavba má půlkruhový půdorys o rozměrech asi 20x17 metrů. Okolí je zarostlé plevelem a kopřivami. Přesto se lze stále protáhnout vchodem, který je na severozápadní straně. Do dnešních dní jsou rozeznatelné panty dveří a otvory pro závoru. Stěny jsou pak až 4,5 m tlusté. Uvnitř je jediná oválná místnost o velikosti asi 1,5x 5m.
Beru si nakonec omšelý kus vybělené větve z moře na památku, a naposledy se ohlížím po tajemném místě, kde "starý bohové hrajou ...".

2) Lososí farma Strathaird Salmon
Pěstování lososů je složité, časově náročné podnikání. Lososí vajíčka jsou držena v nádržích ve sladkovodní líhni. Asi po 15 měsících, když se vylíhnou, jsou lososi dopraveni do sádek, ponořených v mořském zálivu nebo jezeře se slanou vodou. Tam jsou ručně živeni po dva roky. Když dosáhnou váhy asi tří kilogramů, jsou připraveni k odlovu. Ve zpracovatelském závodě v Inverness jsou ryby vyvrženy, naporcovány na plátky, prosoleny aby se z masa odstranila vlhkost, a nakonec uzeny až 10 hodin.
Farma byla založena v r. 1978. V samotném roce 1997 měl Strathaird údajně například výnosy 26 millionů dolarů a vyprodukoval 900 tun uzeného lososa.

3) Inverness
Zpracovatelský závod Strathaird Salmon má být v Inverness. Po okružní cestě severním Skotskem se dostáváme i sem. Inverness, nazývaný často "hlavním městem Skotské Vysočiny" je s 38 tis. obyvatel největším skotským městem na "vysokém" severu (abych parafrázoval Eskymo Welzela). Je sídlem úřadů obrovského, ale řídce osídleného okrsku Highland. Najdeme zde také bohatý výběr obchodů a řadu průmyslových firem. Ale Strathaird Salmon jsme hledali marně. Neměl jsem totiž s sebou přesnou adresu, a ani se nám po týdnu v divočině nechtělo trávit čas ve městě hledáním fabriky. Město totiž působí dost rušným dojmem, a nás lákal další cíl. Slovo "Inverness" totiž znamená "ústí řeky Ness", a kdo sleduje tok řeky jihozápadním směrem, dorazí k protáhlé vodní hladině jezera Loch Ness. Ale o tom až jindy.

S Karlem Brychtou jsme kdysi snažili navázat se Strathaird Salmon kontakt – a podařilo se! Ale na naši žádost o zprostředkování brigády fanoušků JT velmi zdrženlivě odpověděli, že raději zprostředkovávají práci místním nezaměstnaným Skotům ...

Fotografie z tohoto výletu si můžete prohlédnout v galeri.