Jethro Tull od roku 2022

Ian Anderson - flétna, kytara, buzuki, mandolína, foukací harmonika, zpěv

Znám po celém světě jako frontman, zpěvák a flétnista legendárních Jethro Tull. Anderson slaví již svůj 47. rok studiového a koncertního hraní.

Narodil se v roce 1947 ve skotském Dunfermline. Po základní škole v Edinburku se v roce 1959 rodina přestěhovala do Blackpoolu v severní Anglii. Když absolvoval střední školu, přesunul se Ian na uměleckou vysokou školu. Následně se však rozhodl zkusit hudební kariéru. Tull vznikli v roce 1968 propojením skupin John Evan Band a McGregor’s Engine, dvou bluesových lokálních britských kapel. Obecně je Anderson považován za muže, který uvedl flétnu do rockové hudby. Aniž kdy oficiálně Jethro Tull rozpustil, v poslední době stále častěji vystupuje jen jako Ian Anderson. Doprovodná skupina se skládá zčásti z členů poslední sestavy Jethro Tull, avšak bubeník Doane Perry byl nahrazen Scottem Hammondem, a zejména vynikající hráč Martin Barre byl, k nelibosti řady skalních příznivců Tull, nahrazen mladým německým kytaristou Florianem Opahlem.

Anderson žije na farmě v jihozápadní Anglii. 37 let je ženat s manželkou Shonou, která je zároveň ředitelkou jejich hudební firmy a jiných společností. Mají dva potomky - Jamese a Gael – kteří pracují v televizním (James) a filmovém (Gael) průmyslu. Gael má za muže Andrewa Lincolna, hvězdu amerického seriálu Živí mrtví. James Duncan Anderson žije v Londýně. Působí jako agent, promotér a spolumanažer kapely IA/Tull pro Británii. Také s otcem pracuje na projektech z oblasti videa, audia a produkce.

Andersonovy koníčky zahrnují pěstování několika druhů nejpálivějších chili papriček, studium a záchranu 26 druhů malých divokých koček na celém světě, a obdivování mechanických hodinek plus starých fotoaparátů, zejména značky Leica. V letech 2006 a 2010 získal doktorát z literatury od Heriot Watt University v Edinburku a Abertay University v Dundee. Obdržel cenu britské akademie textařů, skladatelů a autorů Ivor Award za mezinárodní přínos hudbě, a v roce 2008 řád britského impéria MBE za službu v oblasti hudby.

Je zapáleným příznivcem křesťanské církve, přitom však sám setrvává na pozici nepraktikujícího křesťana. Považuje se za duchovně orientovaného deistu (deisté tvrdí, že svět sice je dílo Boží, člověk si v něm však vystačí sám svým rozumem a nepotřebuje žádné nadpřirozené zásahy do jeho zákonitého běhu) hraničícího s panteistou (panteisté říkají, že všechno tvoří jeden celek, který je božské povahy), nicméně má také slabost pro "čaj a koláčky" anglikanismu. Nesnáší extremistické, manipulativní a nenávist podněcující náboženské názory jakéhokoli původu. Nevlastní rychlé vozy, nemá ani řidičský průkaz. Má fádní a neinvenční šatník, jehož barvy se pohybují mezi světle šedou a černou. Stále ještě vlastní pár závodních terénních motorek, několik sportovních pušek a saxofon (přičemž slibuje, že už na něj nebude nikdy hrát).

David Goodier - basová kytara a kontrabas

Narodil se v Anglii poblíž Stonehenge. Hudbou byl fascinován od útlého dětství. Rodinné muzikantské vlivy zahrnují cornwallskou babičku – pianistku, která hrála na varhany v místní kapli. Vystudovaný učitel dramatu se v roce 1979 vrátil k hudbě a stal se basovým hráčem na plný úvazek. Hrál v soulovém muzikálu Kwei-Armaha s proslulou divou Ruby Turnerovou. Jindy doprovázel britskou sopranistku Lesley Garrett. Od roku 2002 hrál s Jehtro Tull, později s Ianem Andersonem. Ve volném čase naposledy natočil alba s britskou keltsko-jazzovou skupinou Carmina a s americkým zpěvákem a skladatelem Brooksem Williamsem. V roce 2007 si David splnil dávné přání – objednal si u stavitele kytar Chrise Larkina krásnou basovku. I přesto hraje taktéž na svého věrného Fendera.

John O’Hara - dirigent, piano, klávesy, akordeon

V době svého angažmá v divadle se John naučil základy hry na basovou kytaru, flétnu, trumpetu, trombón, ale pak konečně objevil akordeón. V roce 2003 potkal Iana Andersona a přidal se k němu s pianem na turné Rubbing Elbows. Následně hostoval také na desce Rupi’s Dance. Od té doby John jezdí s kapelou a také rozepisuje party, řídí a vystupuje v orchestrální části Ianových koncertů. V roce 2004 si u Johna objednala Velšská národní opera operní skladbu pro děti. Výsledek měl velký úspěch a vedl k dalším dvěma objednávkám. John skládal také hudbu pro televizní dokumenty a dramatizace. Před několika lety produkoval dvě alba - smooth jazz pro americký trh a své album divadelní hudby. Učí na univerzitách v Bathu a Bristolu. V roce 2009 pomáhal aranžovat a řídil hudbu pro pódiovou produkci klasického alba skupiny The Who "Quadrophenia".

Joe Parrish - kytara

Joe se narodil v Bedfordshiru v roce 1995 a k hudbě se dostal ve třech letech poté, co o Vánocích 1998 slyšel hudbu Trevora Jonese k dvoudílné minisérii "Merlin". V šesti letech přišla na řadu kytara v podobě základní tříčtvrteční akustické kytary, kterou o pět let později nahradil Fender Pacifica. Ten mu pomohl při studiu dochovaných vinylů rodičů ze 70. let, včetně desek Yes, Deep Purple, Steeleye Span a nejmenovaného kuriózního LP, jehož obal vypadal jako noviny...
Jeho teenagerská léta s sebou přinesla posedlost tvrdší rockovou hudbu, přičemž hlavními hrdiny této pubertální adorace byli Iron Maiden.
Nadšení pro progresivnější stránku hudby Joa nevyhnutelně zavedlo k hudbě vážné. Studoval klasickou kompozici a aranžování na univerzitě, které zakončil bakalářským titulem na London College of Music. Po ukončení studia Joe pokračoval v aranžování a skládání pro klasické soubory a zajišťoval hudbu pro komerční i koncertní využití.
K jeho osobním projektům patří čtyřčlenná kapela Albion, kterou spoluzaložil ve snaze spojit pravého ducha staré lidové hudby s rockem a metalem. V současné době vystupují jak v plné sestavě, tak akusticky po celé Velké Británii a zpívají převážně o tématech z artušovských legend.

Scott Hammond - bicí a perkuse

Scott se narodil v Bristolu v Británii v roce 1973. Poté, co začal v šesti letech svou hudební dráhu hrou na piano, ve čtrnácti přesedlal na bubny ve své první skupině "Half Decent". Studoval hru na bicí u Dave Hassella na Leeds College of music. Tam také potkal svou budoucí ženu Ruth, která hraje na saxofony, piano, hammondky a také zpívá. Žijí v Bristolu a pravidelně vystupují se skupinou The Scott Hammond Quartet a s jinými projekty. V posledních 4 letech cestoval nejen s Ianem Andersonem, ale také pracoval například s Bruce Dickinsonem, Gregem Lakem a mnoha dalšími.

Poslední sestava Jehtro Tull (do roku 2011)

Martin Barre – Elektrická a akustická kytara, flétna

Považován za jednoho z největších a nejinspirativnějších elektrických kytarystů. Barre se připoji k Jethro Tull v roce 1968, když jeho tehdejší skupina "Gethsemane" předskakovala Tull na koncertě ve Van Dyck Club v Plymouthu v Anglii.

David Goodier – Basová kytara a double bass

Narozen v Anglii poblíž Stonehenge. David je dlouholetým hráčem na basovou kytaru, doprovázel spoustu umělců ze světa jazzu, popu i rocku. Pravidelně v poslední době hraje s triem pianisty Jonathana Taylora a keltsko-jazzovou kapelou Carmina. S tou měl v lednu 2007 nahrávat nové album. Od roku 2007 koncertuje s Ianem Andersonem.

John O'Hara – Dirigent orchestru, piano, klávesy, akordeon

Při práci v divadle se John naučil základům hry na basovou kytaru, flétnu, trubku a trombón. Nakonec objevil také akrordeon. V roce 2003 se setkal s Ianem Andersonem na zapojil se do jeho turné "Rubbing Elbows" jako hráč na piano. Následně se také podílel na nahrávání Andersonova sólového CD Rupi’s Dance.

Doane Perry – Bicí nástroje a perkuse

Na piano začal hrát v 7 letech a pokračoval až do 11, kdy přišli na scénu Beatles a všechno změnili. Zjistil, jakkoli se to zná neuvěřitelným, že když vezme do ruky bubenické paličky, začnou ho po ulicích prohánět děvčata.

Příležitostní hosté

James Duncan – Bicí nástroje a perkuse

James (syn Iana Andersona) hraje na bicí od 13 let. V roce 2002 se připojil k Ianu Andersonovi na americkém turné "Rubbing Elbows", a od té doby již na bubenické stoličce zůstal.

Anna Phoebe - Housle

Anna je rockovou houslistkou, žijící v Londýně. Získala si pozornost jako velice zábavná a emotivní hráčka. Hraje jak na elektrické, tak akustické housle, zpravidla v tradičním obsazení rockové skupiny, avšak protkaném technem a jinak modernizovaným zvukem. S Jethro Tul občas hostuje od března 2007.

Unnur Birna - mluvené slovo

Unnur Birna Vilhjálmsdóttir (narozena 25. května 1984) je islandská herečka, právnička, modelka a královna krásy, která vyhrála Miss Island 2005 a později zvítězila v soutěži Miss World 2005. Svou nástupkyni, Taťánu Kuchařovou z České republiky, korunovala v roce 2006. Na albu RökFlöte skupiny Jethro Tull z roku 2023 přednesla Unnur ve skladbách "Voluspo" a "Ithavoll" mluvené pasáže ve staroislandštině.